Vyplatí se dlouhé fixace hypotéky?

To, že úrokové sazby hypoték rostou, už není žádná novinka. A tak mnoho lidí uvažuje logicky a snaží se zajistit si výhodnou nízkou úrokovou sazbu na co nejdelší dobu. Ale vyplatí se to? Na první pohled ano, ale přesto byste si svůj krok měli dobře promyslet.

Úrokové sazby hypoték pozvolna rostou. Nyní se pohybují v průměru kolem dvou procent ročně, na loňský historický rok můžeme zapomenout. A tak, i když u bank panuje velký konkurenční boj, který rychlý růst úrokových sazeb hypoték určitě brzdí, se sazbami začínajícími jedničkou se můžeme rozloučit. „Důvodem je nejenom rostoucí ekonomika, ale hlavně obava České národní banky z realitní bubliny a samozřejmě i růst základní sazby ČNB,“ říká Petra Horáková Krištofová, webmasterka portálu Hypokalkulačka.cz.

Související články

O nejvyšší hypotéky žádají rodiny s více dětmi

Je to tady. Průměrná sazba hypotéky poprvé pod 2 %

Hypotéky byly letos úspěšné

Centrální banka tak vydává jedno zpřísňující doporučení pro hypoteční banky za druhým a snaží se omezit dostupnost hypoték. Zkrátka nechce, aby na hypotéku dosáhl tak velký počet klientů, jako tomu bylo dosud, a snaží se prosadit novelu zákona o ČNB (více zde). A také zvýšila diskontní sazbu, čímž podnítila růst úrokových sazeb hypoték.

Vezmeme-li v úvahu vše výše napsané, napadne asi každého žadatele o hypotéku, že vzít si hypoteční úvěr s fixací na 10 či dokonce 20 let může být výhodné. Zajistí si tak nízké splátky na co nejdelší dobu bez ohledu na další vývoj hypotečního trhu. Navíc od prosince loňského roku padla jedna z velkých nevýhod dlouhých fixací. S příchodem novely zákona o spotřebitelském úvěru je možné bez sankcí každý rok předčasně splatit až čtvrtinu hypotečního úvěru, a to i před koncem fixačního období. Klient pak zaplatí bance pouze skutečně vynaložené náklady. V případě úmrtí, dlouhodobé nemoci či invalidity dlužníka může klient splatit dokonce celou hypotéku. Rozhodne-li se nemovitost prodat, může tak učinit po dvou letech. Banka si v takovém případě může naúčtovat 1 % z předčasně splacené částky, maximálně však 50 tisíc korun.

„Ale odhadnout správně vývoj hypotečních sazeb není rozhodně pro běžného klienta jednoduché. Proto bych doporučovala před unáhleným rozhodnutím využít bezplatných služeb zkušeného hypotečního makléře, který zná konkrétní podmínky jednotlivých bank a doporučí klientovi pro něj tu nejvhodnější variantu,“ upozorňuje Petra Horáková Krištofová.

Delší fixace se mohou prodražit

Je dobré si uvědomit, že dlouhodobé fixace na 15 či 20 let nabízí jen minimum bank, u ostatních se musíte spokojit maximálně s desetiletou fixací hypotéky. A také to, že u delších fixací jsou hypoteční úvěry kvůli těžko odhadnutelnému vývoji hypotečního trhu citelně dražší a dopad na rozpočet domácnosti tedy znatelnější.

Podle úrokových lístků, které mají banky na webu, je možné zjistit, že desetileté fixace hypoték začínají na 2,37 %, tedy prakticky stejně jako některé fixace pětileté. Většinou se však tyto sazby pohybují hodně nad dvěma, spíše nad třemi procenty a u fixací ještě delších je třeba počítat s nejnižší úrokovou sazbou hypotéky kolem čtyř procent ročně. Což už tak výhodné není. „Navíc je třeba počítat s tím, že minimální úrokové sazby hypoték jsou většinou podmíněny sjednáním dalších finančních produktů či pojištění, které měsíční splátku ještě víc prodraží,“ připomíná Petra Horáková Krištofová a dodává, že je ještě nutné vzít v úvahu, že výsledná úroková sazba hypotečního úvěru odráží bonitu klienta a že záleží také na výši LTV. Kdo nemá dostatek vlastních prostředků a potřebuje hypotéku nad 80 % LTV, zpravidla si připlatí jeden procentní bod. Rozdíl minimálních úrokových sazeb a reálně nabízených je tak poměrně výrazný. 

Zeptat se makléře